Když to prostě nejde dál...

Znáte to taky? Čtete knihu a najednou zjistíte, že už jste přečetli dvacet stran. No super, ale co se vlastně dělo? Myslím, že každý knihomol někdy zažil to, že ho kniha prostě absolutně nebavila. Normálně přečtete za dva dny tři sta stran a teď? Deset jich louskáte týden.

I mně se to stalo - a to několikrát. A dokonce s právě teď čtenou trilogií. První díl super a ten druhý? No hrůza. Ale nezoufejte, pokud vás to taky potká, máte několik možností, jak se s tím vypořádáte.

1. A jde z domu!

Nemusí to být myšleno doslova. Knihu nejspíš nevyhodíte, ale přestanete ji číst. Dáte na půdu, zastrčíte někam pryč. Tohle je ta nejjednodušší možnost, ale zároveň také nejhorší.

2. Zuby nehty se vás drží!

Někdy je kniha tak nudná, ale zároveň chcete vědět, jak dopadne, že ji prostě čtete do konce, i kdyby to mělo trvat rok. Tohle je velice odvážné, ale taky bych to nedoporučovala. Pokud ale nutně potřebujete znát pokračování, přeji hodně štěstí.

3. Počká na později...

Kdykoliv jsem si koupila knihu, která je nyní mou oblíbenou, nebavila mě. Možná jsem byla ještě moc malá nebo jsem na tohle téma zrovna neměla náladu. Tak či tak jsem jí dala druhou nebo třetí šanci. I u čtení se řídím pravidlem třikrát a dost, kdy přečtu nějaký titul poprvé, podruhé a pokud mě nechytne ani potřetí, prostě to není kniha pro mě. A když mám na knihy nouzi, jsem najednou nějak méně vybíravá, když na mě v knihovně čeká.

Přeji vám, abyste měli co nejméně těchto nešťastných výběrů, ale i když přijde, nezoufejte. Za rok možná budete nad vaší hloupostí vrtět hlavou, zatímco si u čaje budete číst právě tu knihu, kterou jste nemohli snést.