Dívka mezi stranami

Znáte to taky? Čtete knihu a najednou zjistíte, že už jste přečetli dvacet stran. No super, ale co se vlastně dělo? Myslím, že každý knihomol někdy zažil to, že ho kniha prostě absolutně nebavila. Normálně přečtete za dva dny tři sta stran a teď? Deset jich louskáte týden. I mně se to stalo - a to několikrát. A dokonce s právě teď čtenou trilogií. První díl super a ten druhý? No hrůza. Ale nezoufejte, pokud vás to taky potká, máte několik možností, jak se s tím vypořádáte. 1. A jde z domu! Nemusí to být myšleno doslova. Knihu nejspíš nevyhodíte, ale přestanete ji číst. Dáte na půdu, zastrčíte někam pryč. Tohle je ta nejjednodušší možnost, ale zároveň také nejhorší. 2. Zuby nehty se vás drží! Někdy je kniha tak nudná, ale zároveň chcete vědět, jak dopadne, že ji prostě čtete do konce, i kdyby to mělo trvat rok. Tohle je velice odvážné, ale taky bych to nedoporučovala. Pokud ale nutně potřebujete znát pokračování, přeji hodně štěstí. 3. Počká na později... Kdykoliv jsem si

Vítejte u tohoto článku! Jednou jsem tak přemýšlela, jestli má vůbec můj nejoblíbenější koníček nějaký zápor. No a pár jsem jich našla. Čtyři klady na čtyři zápory, jak to dopadne? - Bolí nás z toho za krkem. Kdo by to neznal? Když čtete na břichu, je to sice pohodlné, ale jen krátce. Potom se začne ozývat krk. - Trochu zanedbáváme sociální kontakty. Když si beru knihu i na oslavu kamarádky s výmluvou, že tam třeba bude nuda, je to zlé. - V domě nám prostě žijí nějací trpaslíci, kteří mi kradou peníze. Nebo svou výplatu či kapesné vždycky utratíme za knihy. A nebo ti skřítci... - Je těžké hledat někoho se stejnými zájmy. Přiznejme si, že moc lidí v dnešní době nečte. Bohužel. +  Máme velkou slovní zásobu! Jelikož knihomolové logicky hodně čtou, znají více slov, než-li ti, co maximálně tak prolistují facebook. To je obrovská výhoda ve škole, v práci i v běžném životě.  + Jsme chytřejší! Je prokázané, že lidé, kterým bylo čteno, když byli malí a čtou i v letech,

Chystáte se stvořit fantasy svět pro svou knihu, ale nevíte, jak na to? Přečetli jste spousty článků, ale stále váháte, protože všude píší něco jiného? Zde vám představím pět rad, které stačí ke stvoření vlastního světa! O nic více, o nic méně. 1. MAPA Snad nejdůležitější ze všeho je mapa. Poznamenejte si do ní úplně každou maličkost - řeku, jezero, záliv, průliv, hory, pohoří, města i vesnice. Pokud půjdou vaši hrdinové na nějakou cestu, dá se tam i načrtnout, kudy půjdou, abyste v tom měli přehled. Jestli vám nejde malování, existuje spousta grafických programů, ve kterých se dají krásné mapy vyrobit. Já si tu svou nechala udělat od jedné dívky, (naleznete ji na wattpadu pod jménem: @AkemiMnautsu) jelikož mi to s grafikou moc nejde.  2. HISTORIE Abyste vaší zemi přidali na uvěřitelnosti, potřebujete ji stvořit od základů. To znamená od úplně první zmínky. Alespoň částečně si zapiště objevování vašeho světa, panovníky, vývoj kultury, obyvatel,... Když potom v př

Znáte to taky, že? Čtete knihu a něco vám tam prostě vadí... ale co? No jasně, to ta pitomá "hrdinka" nebo "hrdina". Osobně začínám mít malou vyrážku, když objevím další YA a Mary Sue nebo Gary Stuem. Ale stejně mi připadá, že se s nimi roztrhl pytel.    V tomto článku vám představím seznam mých pěti nejméně oblíbených hlavních hrdinek a hrdinů. Pokud máte některou či některého z nich rádi, neberte to zle. Bude zde hodně kritiky.    1. AMERICA Singerová (Selekce, K. Cass) Na vrcholu mého žebříčku je rozhodně America. Vždy správná, vždy čestná, ale lže, zapírá a manipuluje skoro s každým. A pak je ta chudinka ona, že?  2. HARRY Potter (Harry Potter, J. K. Rowling) Vím, že HP není YA, ale i tak ho sem musím zařadit. Neberte to špatně, tu knihu miluju! Ale jeho charakter už moc ne. Harry Potter mi připadá stejný, jako America. Navíc ale ze sebe dělá toho, co vždy všechno ví a zná, je nejlepší,... A ještě k tomu je pěkný pokrytec. Říká, že Malfoy je pěkně pit

Na dnešek jsem měla původně naplánovaný jiný článek, ale najednou jsem si řekla: Jo, tohle prostě musím vydat! Vypadá to, že na konec prázdnin pěkně onemocním, ale zatím nevím. No co, stejně by se mé plány nijak nezměnily, čaj a sušenky můžu pojídat i v posteli a číst si stejně tak. Každý knihomol má nějaké své návyky a zlozvyky, něco, co prostě jasně patří k jeho osobě. A já se vás rozhodla pobavit tím, že vám je sepíšu. CHLÉB S MÁSLEM Když jsem poprvé četla Harryho Pottera, udivovalo mě, kolik chleba ty postavy snědí. To byl okoralý chleba tady a obložený tamhle. A já si nějak navykla na to, že u Harryho Pottera prostě jím chleba. Takže než si sednu ke své oblíbené knize, pořádně mažu. Sice to zní divně, ale není. Snad jen to, že spotřeba chleba, kterého jinak moc nesním, rapidně stoupá. ČAJÍK Zůstaneme u potravin, tentokrát se akorát zaměříme na nápoje. Ke čtení prostě miluji čaj a sušenky. A svíčky. Dokonalý den pro mě je ten, kdy jsou všichni pryč z domu